Je kovový notebook lepší než plastový?

Špatná pověst plastu je způsobena nejspíše tím, že levné notebooky bývají vždy plastové, zatímco u těch lepších výrobci nešetří kovem. Není to ale materiálem jako takovým, neboť i některé velmi kvalitně provedené notebooky mají tělo z plastu.

Nejvíce namáhaná část jsou panty víka displeje, které jsou sice vždy kovové, ale jejich uchycení do plastového těla může být problematické. Kovové i plastové tělo se dá však vyrobit bytelně. Kvalitní tvrzený plast vyztužený na těch správných místech má dobré vlastnosti a vydrží velmi dlouho.

Příklad uchycení kovového pantu do plastového těla

Kovový notebook má trošku punc luxusu, byť rozhodně není jen výsadou drahých modelů. Často jde ale jen o relativně tenký kovový výlisek, jehož účel je spíše zaujmout zákazníka. Výrobce jej použije třeba jen u víka displeje nebo okolo klávesnice, zatímco zbytek těla zůstává plastový. Jde vlastně jen o takové „oplechování“, byť třeba u víka jde zároveň o žádané vyztužení. Pak jsou tu notebooky, které mohou být označené jako celokovové. Může to ale znamenat jen fakt, že kovový výlisek je použit i na spodní straně laptopu.

Na opačné straně jsou těla z jednoho masivního kusu kovu. Říká se tomu například unibody a chlubil se tím zejména Apple, ale podobným postupem vyrábí notebooky i někteří jiní výrobci. Základem je jeden blok kovu, který se tvaruje postupným odebíráním materiálu (frézováním) na CNC stroji. Takové tělo může mít komplexnější tvar a je mnohem pevnější. Vyplatí se za něj připlatit a u HP jsou takto vyrobené notebooky z řady Spectre x360.

HP EliteBook 1030 - příklad unibody konstrukce („z jednoho kusu“)

Stále mluvíme o kovu, ale o jaký vlastně jde? Výrobci nejčastěji používají slitiny hliníku. U těch levnějších notebooků jde o hliník řady 6000, kde čisté aluminium v malém poměru doplňují křemík, hořčík, měď či mangan. Hliník tvoří okolo 98 % a zbytek je různý poměr doplňkových (legujících) kovů.

p.s. Palo Alto je město, kde byla v garáži založena firma Hewlett Packard

Výrazně lepší vlastnosti mají slitiny hliníku řady 7000, kde je poměr legujících kovů větší. Nejčastěji jde o zinek (ten zejména), hořčík, měď či zirkon. Tyto slitiny se používají i v leteckém průmyslu, čímž se výrobci notebooku často neváhají pochlubit.

Ještě lepší vlastnosti může mít hořčíkové tělo. Samotný hořčík ale snadno koroduje, takže se k němu musí použít drahé legující kovy. Pokud na notebook s hořčíkovým tělem narazíte, pak jeho výhodou by měla být nižší hmotnost a nevýhodou vyšší cena. Hořčíkové tělo mají například Paviliony 13 Aero.

Kovový povrch může mít různou povrchovou úpravu. Nejčastěji je broušený či eloxovaný, což znamená nanesení ochranné vrstvy oxidu hliníku. Takový povrch je potom výrazně odolnější a eloxování umožňuje výrobcům také měnit barevné odstíny.

Plastové tělo se vyrábí vstřikováním roztaveného granulátu do formy. Nejčastěji se využívá materiál ABS (akrylonitrilbutadienstyren), ale jde použít i polykarbonát. Plastové tělo může mít díky probarvení granulátu více barev, což je u kovového složitější (nelze jej jen tak natřít). Často se využívá pogumování, což vytváří velmi příjemný povrch na dotek. Může se ale po čase ošoupat.

Stále častěji se používají i recyklované plasty včetně těch vylovených z oceánů. Většinou jen na některé specifické díly, jsou však už i výrobci, kteří z recyklovaného plastu dokáží vyrobit celé tělo notebooku. U HP Spectre 16 bude část šasi z recyklovaného plastu i hliníku.

Microsoft používá u některých svých notebooků Surface povrch zvaný alcantara. Ten je na omak velmi příjemný a vypadá jako druh textilu nebo broušený semiš. Ve skutečnosti jde o vlákno z materiálu podobného vinylu a používá se třeba i na potahy sedadel v autě. Jde o okrajovou záležitost využitelnou spíše jen na plochu okolo kláves pro příjemnější pocit na rukou. Nečistoty ze zamaštěných rukou z kovu či plastu umyjete, ale na Alcantaře se po delším čase používání projeví.

Alcantara na notebooku Surface

Někteří výrobci dělají části šasi z uhlíkových vláken (carbon fibre). Tělo pak vypadá jako tkané, což do jisté míry odpovídá realitě. Základem je totiž velmi pevné vlákno o tloušťce asi 5 μm. To se vyrábí pomocí chemické reakce různých látek (například akrylonitril) za vysoké teploty, ale bez přístupu kyslíku (aby nedošlo k hoření). Výsledkem je pevné vlákno složené z 99 % z uhlíku. Z tohoto materiálu se vyrábějí například i rámy silničních kol a jeho výhodou je pevnost i nízká hmotnost a do jisté míry i pružnost. Používá se u některých drahých notebooků.

Uhlíkové vlákno v porovnání s lidským vlasem (CC BY-SA 3.

Kov samozřejmě vede teplo mnohem lépe než plast (i než karbon). Jenže co se hodí na bloku chladiče, nemusí nutně být účelné na šasi. Teplo se má spíše odvádět ventilačními otvory ven, než zahřívat celé tělo. Je to celé o dobře provedeném chlazení, kterému ale v případě přehřívání může kovové tělo trochu pomoci. Notebooky produkující nejvíce tepla (ty herní) bývají ovšem častěji vyrobené z plastu (a mají velmi dobře vyřešené chlazení).

Oba materiály mají své výhody i nevýhody. Nedá se ale jednoznačně říct, že by kovový byl lepší. Vždy záleží na více faktorech. U kovu je lepší, pokud jde o tzv. unibody konstrukci a plast zase musí být správně vyztužen hlavně okolo pantů.

Při výběru notebooku není materiál těla tak zásadní, jak to někdy z nabídky v eshopu může vypadat. Nejde o to ohromit okolí (na dálku to stejně často nejde poznat) a ani celokovové provedení ještě nemusí znamenat frézované unibody. Plastové i kovové tělo totiž může prasknout (plast) nebo se ohnout (kov) a současně mohou oba typy vydržet i hrubší zacházení. Mnohem důležitější je totiž kvalitní provedení celého šasi. Pokud by vám ale měl laptop padat na zem, pak je o něco vhodnější kovové tělo. Ale ještě lepší by bylo, aby vám vůbec nespadl.

Vyrobit kovové tělo je o něco dražší a při stejné ceně dvou notebooků lišící se jen materiálem těla by tak teoreticky mohl být lepší volbou ten plastový. Kovové tělo může být o něco odolnější (byť hliník třídy 6000 zase tak odolný není a snadno se poškrábe). Za častější přenášení bude kovové tělo o něco vhodnější. Notebooky s kovovou unibody konstrukcí a obdobně kvalitním plastovým tělem patří stále mezi ty dražší.

Kov je sice ušlechtilejší materiál a při obdobné kvalitě bude mít více výhod. Spíše však uvnitř těla, zatímco z vnější části bývá příjemnější jiný materiál.

PLASTOVÉ NOTEBOOKY

	Cenově dostupnější
	Větší možnosti pro design a barvy
	Příjemnější na dotyk
	Lze využít recyklovaný materiál
	"Lacinější" vzhled a reputace

KOVOVÉ NOTEBOOKY

	Prémiovější vzhled
	Zpravidla odolnější na nárazy
	Obvykle vyšší cena
	Tělo se více zahřívá