Průvodce notebookovými procesory

Když vybíráte nový počítač, u procesoru v zásadě volíte mezi Intelem a AMD. Byť mají portfolio procesorů širší, pro notebooky jde u Intelu hlavně o procesory jménem Core a u AMD o značku Ryzen. Oba mají srovnatelné modelové řady, které se pak dělí ještě podrobněji a složitěji. Základní řady procesorů lze přehledně rozdělit takto:

• Levnější notebooky: Intel Core i3 nebo AMD Ryzen 3
  (nenáročná kancelářská práce)
  
  
• Střední třída notebooků: Intel Core i5 nebo AMD Ryzen 5
  (běžný pracovní nebo studentský počítač)
  
  
• Výkonné notebooky: Intel Core i7, Core i9 nebo AMD Ryzen 7 či Ryzen 9
  (náročnější práce, herní notebooky)
  
  
• Topmodely pro nadšence: Intel Core i9 nebo AMD Ryzen 9
  (špičkové herní notebooky, pracovní stanice a laptopy pro kreativce)

Zapomeňte na volbu pouze mezi často inzerovanými pojmy „Core i3, i5 nebo i7“. Tohle označení je základním vodítkem, ale samo o sobě ještě nic moc neznamená. Jde o označení výkonnostních tříd a jejich určení pro základní či výkonnější počítače.

Výjimečně se ještě objevují levné procesory označené jako Pentium, Celeron nebo Athlon, ale od nich víc než pomalý kancelářský počítač nečekejte. Naopak procesory Intel Xeon původně určené pro servery se s úspěchem používají v některých herních počítačích.

Jenom silný procesor vám dobrý počítač nezaručí, měl by ale výkonově odpovídat ostatním komponentám. Procesor u notebooku si navíc nevyměníte a většinou by to nebylo ani účelné.

Každým rokem jsou čipy výkonnější a úspornější, takže letošní Core i5 bude zřejmě lepší než Core i5 z minulé generace. Také Intel Core i5 v ultrabooku bude výrazně jiný čip než procesor stejného jména v herním počítači. Vyplatí se zkrátka číst i ty další písmenka a pro AMD platí to samé.

Za jménem procesoru totiž následují další znaky, ze kterých zjistíte jeho parametry. E-shop by je pro vás měl vybrat a sám ty podstatné zvýraznit. Ale pokud by to náhodou neudělal, zvládnete to sami. Kromě generace procesoru například hned poznáte, zda jde o čip vhodný pro herní počítač. Z označení a s pomocí našeho přehledu (najdete v článku níže) dále vyčtete výrobní proces, počet jader, frekvenci nebo typ grafického čipu.

Intel a AMD vyrábějí procesory na platformě x86, která je v podstatě synonymem domácího počítače. Na scéně jsou ještě procesory založené na platformě ARM, vyrábí je například Qualcomm. Ty se dříve dávaly hlavně do smartphonů, ale své místo už mají i v noteboocích. Používá je třeba Microsoft v některých verzích laptopu Surface. Také HP používá procesory ARM od Qualcommu v několika málo modelech, ale většinou ne pro český trh.

Pro ARM je potřeba zvlášť přeložit a někdy i optimalizovat aplikace, které se doposud vyvíjely hlavně pro x86. Některé aplikace svou verzi pro ARM již mají, ale často jsou k mání jen verze pro x86. V takovém případě je operační systém překládá při jejich spouštění, ale tím jsou potom (někdy výrazně) pomalejší.

Výjimkou je nový procesor M1 od Applu, jež je také založen na ARMu. Nejde o žádný model Qualcommu, Apple si jej navrhnul sám a najdete jej tak jen v MacBoocích. Donedávna používal procesory Intelu, ty ale nyní postupně nahradí svým vlastním čipem. Jeho výkon je díky dobré optimalizaci srovnatelný s Intelem i AMD a v něčem jsou i lepší.

Procesory založené na ARMu mají slibnou budoucnost, ale zatím nejsou určené pro výkonné počítače. I u notebooků jde kromě Applu zatím o okrajovou záležitost.

Mikroarchitektura, respektive generace procesoru. Novější čip bude většinou lepší, obecně to ale více než na generaci závisí na architektuře procesoru – nakolik ji výrobce vylepší a zda přejde na větší miniaturizaci (to je ten důležitý údaj v nm). S vyšší hustotou tranzistorů (jejich roztečí v nm) docílí vyššího výkonu i nižší spotřeby. Intel nyní umí nejvýše 7 nm, AMD vyrábí nové procesory na 7 nm a Apple je již na hustotě 5 nm.

Poznámka: Intel si procesory vyrábí sám, pro AMD i Apple zajišťuje výrobu největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC. Nyní je kvůli nedostatku čipů trendem stavba dalších fabů (továren na čipy) s důrazem na to, aby nebyly jen v Asii.

S novou generací pak často přichází podpora novějších a rychlejších rozhraní pro připojení dalších komponent. Rychlejších pamětí, lepšího propojení s grafikou či nových verzí konektivity. Například rychlejší USB. Varianta, kdy by výrobce použil pro podporu novějšího rozhraní externí čip, se u notebooků nepoužívá.

Typ procesoru – herní vs. úsporný. Představte si procesor jako motor automobilu, ale v jednom případě pro osobní auto a v druhém pro kamion. Oba procesory mohou být parametrově podobně výkonné, ale kdybyste je prohodili, nefungovalo by to příliš efektivně. V případě Intelu se u úsporných procesorů ani nepočítá se silnou grafikou a procesor má pro ni vyhrazené pouze čtyři PCIe linky.

Výkonnější procesory (u Intelu i AMD v označené písmenem H) jsou stavěné pro větší zatížení ve více vláknech a určené pro herní počítače či náročnou práci. Notebooky s těmito procesory mají také lépe dimenzované napájení, a přestože i u nich existují úsporné stavy, celková výdrž notebooku s nimi bude kratší.

Úsporné procesory jsou označené písmenem U. Nebo donedávna byly, neboť Intel od tohoto značení upustil. Úspornost si u novějších modelů musíte rozkódovat ze čtvrtého znaku, kterým je číslice 0, 5 nebo 8. Nižší číslo znamená větší úspornost, herní procesory tam tedy mají 8.

Frekvence – Čím vyšší tím lepší výkon. Frekvence (v GHz) určuje počet operací, které je procesor schopen vykonat za časovou jednotku. Když se dříve procesory hojně přetaktovávaly, zvyšovala se tím právě jeho frekvence.

Frekvence procesoru je odvozená od frekvence sběrnice (zjednodušeně: frekvence základní desky, která je většinou 100 MHz) a určuje ji takzvaný násobič. Násobič 22 tak znamená frekvenci procesoru 2,2 GHz. Výrobce procesoru ale přetaktování nemá příliš rád a násobič procesoru nechává někdy uzamčený. U notebooků s jejich omezenými možnostmi chlazení se ale taktování až na výjimky nevyskytuje.

Procesory ovšem mívají režim turbo (případně turboboost), tedy vyšší frekvenci, na které mohou běžet po omezenou dobu. Jak dlouho dokáže procesor pracovat takto naplno, závisí na kvalitě chlazení a právě zde mají výrobci notebooků šanci se předvést. Důležité jsou i údaje o minimální frekvenci, neboť procesor se při nečinnosti sám podtaktuje a přejde do úspornějšího stavu.

Nedá se přesně říct, že na kancelářskou práci stačí třeba 2,5 GHz, těch důležitých parametrů je mnohem více. Ale obecně už základní frekvence slušného procesoru pod 2 GHz (nepočítám úsporné stavy) příliš neklesá a výkonné počítače mívají nad 3,5 GHz.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak frekvence není všechno. Novější mikroarchitektury procesorů totiž mají obvykle při stejné frekvenci o nějaká procenta vyšší výkon, takže procesor s novější technologií může být i při nižší frekvenci stejně rychlý nebo i rychlejší než starší procesor na vyšší frekvenci.

Počet jader – vícejádrový procesor může zpracovávat více úloh současně, aniž by mezi nimi musel (byť velmi rychle) přepínat. Některé náročné aplikace pak umí využít více jader i jen pro sebe, čímž výkon opět vzroste. Platí tedy, že čím více jader tím lépe, ale často to znamená i vyšší spotřebu.

Počítač by i pro trochu náročnější kancelářskou práci měl mít alespoň čtyři jádra. Počítače pro hry nebo střih videa pak alespoň osm jader. Více jader obecně využijete v náročnějších aplikacích.

Řada procesorů má ještě dvojnásobný počet tzv. vláken (threads) proti počtu jader, například čtyři jádra a osm vláken. Vlákno není plnohodnotné jádro, přesto ukazuje schopnost jádra pracovat na dvou úlohách současně. Ty sice obě sdílejí stejné jádro, ale v součtu z něj dokáží vytěžit víc výkonu, než kdyby zpracovávalo jen jednu úlohu. Výsledný efekt je vcelku dobrý, ale osmijádrový procesor s osmi vlákny bude vždy o něco lepší, než čtyřjádrový s osmi vlákny.

Integrovaná grafika – Všechny notebookové procesory mají integrovaný základní grafický čip. Ten se stará o zobrazování na displeji. U většiny procesorů je na tom lépe AMD, jehož integrovaná grafika poskytuje vyšší výkon. Ale u novějších modelů Intelu (poznáte je podle kódu G7 či G8) se karta obrací. Procesory s grafickým čipem Iris Xe mají již velmi slušný grafický výkon. Jedna věc je ale hrubý výkon ve 3D a druhá podpora ovladačů – ale i v tomto se již Intel zlepšuje.

S dedikovanou grafikou GeForce od Nvidie si pořád zahrajete nejlépe, ale většinou za cenu hlučnějšího ventilátoru. Důležité je vědět, že slušně hrát se dá i s Radeonem Vega v procesorech Ryzen a s Irisem Xe v nejnovějších generacích procesorů Intel.

TDP (Thermal Design Power) – Tohle číslo určuje spotřebu, respektive na jaký odběr ve wattech je procesor stavěný. Nižší TDP by mělo znamenat i úspornější počítač, ale i TDP má nějaký rozsah a procesor může mít nakonec nižší i vyšší odběr, než kolik udává TDP. Intel i AMD se také honí za výkonem o něco více než za výdrží.

Obecně bude mít vyšší spotřebu procesor s TDP 45 W (označený písmenem H) než procesor s TDP 15 W. K silnějšímu procesoru (většinou v herních laptopech) patří i silnější napájecí kaskáda na základní desce a nelze čekat velkou úsporu energie ani při nečinnosti. Větší TDP také znamená i více tepla, které je z procesoru potřeba pomocí chlazení odvést. A chlazení je většinou i hlučné. Nedá se to sice zevšeobecnit, ale většinou budou méně topit novější generace procesoru.

Značka Intel Core jakožto následovník Pentia je tu již patnáct let a nejnovější generace má pořadové číslo 12. Rozdělení na tyto generace je částečně dílem marketingu a důležitější je jejich mikroarchitektura. Místo dřívějšího systému tick-tock se objevují tzv. „refresh“ verze mikroarchitektur napříč generacemi.

Nejnovější mikroarchitektura Intelu se jmenuje Alder Lake (tedy spíše Golden Cove, ale používá se zmíněné kódové označení). Na ní jsou postavené nové procesory vyrobené 7nm technologií. Byť oficiálně jde spíše o 10nm, tak ve všech důležitých parametrech procesory odpovídají 7 nm.

Dříve dlouho platilo, že písmeno U značí úsporné modely a písmeno H výkonnější. Nyní je označení složitější.

Nové značení procesorů Intel. Z názvu je nyní patrný výkon integrovaného grafického čipu

Přechod na nové generace je postupný. Notebooky s nejnovějšími procesory Alder Lake se dostávají do prodeje až v únoru roku 2022. Většinu nabídky tak tvoří Tiger Lake, ale stále i procesory desáté generace Comet Lake.

Procesory Tiger Lake přinesly podporu pro Thunderbolt 4, USB4 i PCIe Gen4. Obsahují také speciální akcelerátor pro umělou inteligenci (GNA 2.0) či hardwarové dekódování AV1. Jen to HDMI 2.1 jim chybí.

Intel Core – Alder Lake

Procesory Alder Lake přinášejí například podporu pamětí DDR5 a hlavně mají jádra typu big.LITTLE (známé ze smartphonů). Tedy úsporná jádra pro nenáročnou práci a výkonná jádra například pro hraní. Výkonná jádra mají označení P-core a ty úsporná E-core.

Alder Lake má tři mobilní varianty: H, P a U, což je to písmeno na konci označení procesoru.

• H jsou ty nejvýkonnější čipy s TDP 45 W pro herní notebooky
• P jsou určené pro výkonné, ale tenké notebooky (TDP 28 W)
• U jsou úsporné procesory s TDP 9 až 15 W

Intel Tiger Lake

Předchozí mikroarchitektury:

• Kaby Lake, 14 nm (7/8. generace)
• Coffee Lake, 14 nm (8/9. generace)
• Amber Lake, 14 nm (8/10. generace)
• Whiskey Lake, 14 nm (8. generace)
• Comet Lake, 14 nm (10. generace) Ice Lake, 10 nm (10. generace)
• Tiger Lake, 10 nm (11. generace)
• Alder Lake, 7 nm (12. generace)
• Budoucnost: Raptor Lake, 7 nm (druhá polovina roku 2022)
• Budoucnost: Meteor Lake, 4 nm (2023)

AMD se začalo dařit vyrábět velmi dobré procesory s příchodem Ryzenů založených na architektuře Zen v roce 2017. Nejnovější Zen 3 je čtvrtou generací (ne, AMD prostě nemohlo číslovat postupně) a stejně jako Zen 2 je vyráběn již 7nm technologií. Procesory Ryzen používají i nové generace herních konzolí PlayStation 5 či Xbox X.

Generace Zen4 se očekává v průběhu roku 2022 (bez bližšího upřesnění, ale pravděpodobně až ke konci roku) a než se pak dostane do notebooků, nějakou chvíli to ještě potrvá. AMD je chystá již na 5nm, tedy stejně jako u Apple M1.

AMD Ryzen – Zen 3 (pozor na některé modely)

Nejnovější čipy od AMD byly představené teprve v lednu 2021. Ryzeny Zen3 poznáte podle označení, jež začíná číslicí 5. Správně mezi ně ale nepatří tři modely s kódovým jménem Lucienne, u kterých jde o přeznačení (ale i vylepšení ve smyslu úspornosti) starých procesorů. Konkrétně jde o Ryzen 3 5300U, Ryzen 5 5500U a Ryzen 7 5700U. Ne že by byly špatné, ale navzdory označení je třeba je brát spíše jako starší generaci Zen2. Ostatní (kódové jméno Cezanne) už jsou čistokrevné novinky.

AMD Ryzen na platformě Zen 3

Od generace Zen2 používá AMD (na rozdíl od Intelu) stejné čipy pro notebookové i desktopové procesory. Samozřejmě se nějak liší, ale křemíkový základ mají stejný.

Nová generace čítá jeden základní model Ryzenu 3. Silnější Ryzen 5 a Ryzen 7 jsou pak dostupné ve verzích pro úsporný i herní počítač, a také v kompromisní verzi HS. Od Ryzenu 5 výše jde o šestijádrové procesory. V nejdražších noteboocích potom bude Ryzen 9, který přináší další novinku – procesor s označením HX se zvýšenou frekvencí pro turboboost, který lze navíc díky otevřenému násobiči přetaktovat.

Značení mobilních procesorů Ryzen

Stejně jako u Intelu a jeho značky Core, AMD označuje Ryzeny čísly 3, 5, 7 a 9. Čím vyšší číslo, tím schopnější a výkonnější procesor. U znamená úsporný procesor, H herní. Verze označená PRO má pak speciální funkce pro firemní počítače navíc; něco jako vPro u Intelu.

Předchozí mikroarchitektury:

• Zen, 14 nm (1. generace) označení procesorů 2xxx a 3xxx
• Zen+, 12 nm (2. generace) označení procesorů 3xxx
• Zen 2, 7 nm (3. generace) označení procesorů 4xxx (čip Renoir) a 5xxx (čip Lucienne)
• Zen 3, 7 nm (4. generace) označení procesorů 5xxx (čip Cezanne)
• Budoucnost: Zen 4, 5nm (pravděpodobně v roce 2022)

Pro srovnání je dobré si popsat i procesor Applu, který postupně nahrazuje v MacBoocích ty od Intelu. Apple M1 je založený na platformě ARM, mobilním procesoru A14 (ten se používá v iPhonech) a může mít 8 jader. Podobně jako u mobilů jde o typ big.LITTLE, tedy čtyři výkonná jádra na 3,2 GHz a k nim čtyři úsporná jádra na 2 GHz. Není zde žádné turbo jako u platformy x86 (Intel a AMD).

Apple Silicon M1

Velkou výhodou je výrobní proces 5 nm a tedy mnohem vyšší hustota tranzistorů, zvlášť v porovnání s Intelem. Spotřebu Apple neuvádí, ale podle recenzí může mít TDP 35 W. Při běžné zátěži samozřejmě mnohem nižší.

Grafický čip má Apple také vlastní, i když zřejmě vychází z licencovaného PowerVR. Apple M1 podporuje rozhraní PCIe 4.0, Thunderbolt3 i USB4. Porovnávat výkon Apple M1 s obdobnými procesory Intelu a AMD je ošidné, neboť měření probíhá na různých platformách. Podle recenzí je však nový čip velmi dobrý a v průměru srovnatelný s mobilními Ryzeny. Zatím se samozřejmě nemůže vyrovnat desktopovým procesorům.

S procesorem se úzce pojí i operační paměť. Její velikost určuje, kolik toho můžete mít současně spuštěného. Jakmile se operační paměť blíží zaplnění, počítač se citelně zpomalí. Více operační paměti tak potřebujete pro spuštění náročnějších aplikací, které pracují s větším množstvím dat. Například pro práci s fotografiemi, videem, ale i pokud jste zvyklí mít ve webovém prohlížeči otevřeno hodně záložek. Procesor potom zjednodušeně zajistí rychlou práci s těmito programy moci pracovat.

Procesor je s pamětmi propojen přes linky rozhraní PCIe. Už procesorem je tak dáno, kolik paměťových modulů je vůbec možné k počítači připojit a jaká může být maximální kapacita. Procesor má jistý druh operační paměti i přímo v sobě, kde funguje jako rychlá vyrovnávací paměť.

V noteboocích HP najdete v současné době procesory Intel a AMD. Z čeho můžete vybírat, prozradí následující tabulka. Nabídka se průběžně mění, modely se doprodávají a nové přibývají, tabulka je proto orientační.

Procesoru se při výběru notebooku ve skutečnosti vyplatí věnovat o něco menší pozornost, než jakou dostal v tomto komplexním přehledu. Proti stolnímu počítači ani nemáte takový výběr. Vždy je ale dobré zkontrolovat:

• jestli je procesor pro váš počítač dostatečně silný pro účely, ke kterým budete notebook využívat
• jestli naopak nevybíráte příliš silný a náročný procesor, když stejně budete pracovat jen v Office
• novější generace přináší vždy i nové možnosti konektivity

Notebooky s procesory Intel

Nakupujte zde

Notebooky s procesory AMD

Nakupujte zde